Jin a Jang

Principy Jin a Jang se vzájemně proplétají a udržují v rovnováze. Světlo tak definuje zároveň i tmu, teplo chlad, jemné hrubé. Pnutí mezi Jinem a Jangem je hybným momentem všeho dění. Pnutí vyplývá z toho, že Jin a Jang mají úplně opačné vlastnosti, ale přitom je od sebe není možné oddělit.

Nejedná se ale o konflikt protikladů. Jinové a Jangové cykly se stále donekonečna opakují, jako například střídání noci a dne, zimy a léta. V jednom je obsažen zárodek druhého.

Podle staré taoistické tradice je všechno v našem životě navzájem propojené. Toto propojení je nejlépe symbolizováno známým obrazcem Jin-Jang, kterému se říká čínská monáda.

Jin, podle filozofie Číňanů a Japonců, reprezentuje temnou, chladnou, rozvážnou stranu života, kdežto Jang tu zářící, jasnou a teplou stranu. Podle tradice je Jin chápáno jako ženské, přijímající. Jang je oproti tomu bráno jako mužské a aktivní...

Jin a Jang je zastoupeno ve všem kolem nás, tedy v mikrokosmu i v makrokosmu. Každá část atomu má v sobě obsaženy dva proti sobě postaveny protiklady, které se donekonečna opakují a jsou odlišné : elektron má negativní energii (Jin) a proton má energii pozitivní (Jang).

V jedné buňce jsou dvě elektrochemické reakce, které probíhají ve vnitřní i vnější membráně. Ve vnitřní buněčné membráně se negativní energie soustřeďuje v iontech draslíku K- (Jin); ve vnější buněčné membráně je pozitivní energie přítomna v iontech vápníku Ca+ (Jang).

V makrokosmu můžeme vzít jako příklad sluneční soustavu. Slunce zastupuje oheň, má funkci kladnou (Jang) a Země, která se okolo Slunce otáčí, má funkci zápornou (Jin). Jin je odstředivá síla Země, směřující zevnitř ven, směrem do vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky ní vznikají vznešené myšlenky. Oproti tomu je Jang dostředivá síla přicházející z kosmu a směřující do centra. Stejná Země má elektromagnetické pole složené ze dvou pólů, severní pól má funkci zápornou (Jin) a jižní pól má samozřejmě funkci kladnou (Jang).

Veškerý vývoj v přírodě ve hmotném světě, v psychologických a sociologických sférách vykazuje periodické chování. Číňané dali této myšlence opakujícího se chování konečný tvar tím, že zavedli polární protiklady Jin a Jang, dva póly, které stanoví limity pro cykly změn: Jang dosáhne svého vrcholu a ustupuje Jinu. Jin dosáhne svého vrcholu a ustupuje Jangu." Dobrý není Jin ani Jang, dobrá je dynamická rovnováha mezi oběma, špatná nebo škodlivá je nerovnováha.

Jin - Jang v praxi:
Slunce je Jang, Země je Jin;
slunečno je Jang, déšť je Jin;
den je Jang, noc je Jin;
teplé je Jang, studené je Jin;
chuť slaná, hořká je Jang, chuť ostrá, kořeněná, kyselá je Jin;
dlouhé vaření je Jang, krátké vaření je Jin;
suché je Jang, šťavnaté je Jin;
tvrdé je Jang, křehké je Jin;
vzpupnost je Jang, poslušnost je Jin;
přírodní je Jang, umělý je Jin;
živočichové jsou Jang, rostliny jsou Jin;
oheň je Jang, voda je Jin;
hory jsou Jang, řeka je Jin;
klesání z výšek je Jang, stoupání vzhůru je Jin ...

5 čínských elementů